<< >>

Zadek a stereotypy

O PROJEKTU


Se stereotypy ohledně mužů a žen se setkávám poměrně často a občas na toto téma sama utrousím pár vtipů. Ovšem se sexismem jsem se setkala v životě ryze dvakrát.

Jednou jsem kráčela po Příkopech v Praze. Horko 40°C, já v kraťasech a tílku, protože jinach bych se asi uvařila ve vlastní kůži. Zničeho nic jsem ucítila ruku na svém zadku. Otočila jsem se a tam stál od pohledu nechutný chlap s ironickým výrazem „co s tím hodláš dělat?“ Vztyčila jsem prostředníček a kráčela dál. V práci jsem si musela několikrát symbolicky umýt ruce.

Po druhé jsem rozdávala letáky na autosalonu. Přišel pán, který se od začátku nebál opakovaně vyjadřovat zklamání, že je u stanu osazenstvo ženského pohlaví. Několikrát zopakoval věty: ,,No jo, vy budete vědět prd. Já bych tu potřeboval nějakýho chlapa.“ ,,Nevadí, já čekal, že to nebudete vědět.“ ,,Tak vidíte, třeba nebudete tak marná. Ještě z vás bude odborník na auta.“ Normálně mě takové věci neuráží, ale toto bylo i na mě trochu moc.


Autor/ka: Michaela